Nová aféra na obzoru? Záhadné tajemství úspěchu Red Bullu...

28. března 2010 v 9:06 | Armí

Nová aféra na obzoru? Záhadné tajemství úspěchu Red Bullu...

Kvalifikace na Velkou cenu Austrálie ukázala, že to ve skutečnosti není o čtyřech týmech, ale o Red Bullu, třech dalších týmech a zbytku. Tajemství úspěchu Red Bullu ale vyvolává čím dál více otazníků.
Pozornost je potřeba zaměřit na spodek vozu, přesněji řečeno mezeru mezi podlahou auta a asfaltem. S plochou podlahou vozu je lepší mít tento prostor co nejmenší. Ale ne zase moc malý, aby auto neškrtalo příliš o zem.
S letošním zákazem testování se ze světlé výšky vozu, jak se někdy této mezeře mezi podlahou auta a povrchem vozovky říká, stal podstatně větší problém. V kvalifikaci je totiž auto velmi lehké, na startu je těžší přibližně o 150 kilogramů a jak závod běží a paliva ubývá, auto se stává lehčím a lehčím.
Jenomže mezi kvalifikací a startem závodu nelze měnit parametry auta, tedy ani jeho světlou výšku. Pro kvalifikaci je tedy nutné nastavit auto tak, aby zvládlo rozumně závodit i se 150 kilogramy navíc nějakou dobu po startu závodu.
Na začátku devadesátých let používal Williams aktivní zavěšení kol, které měnilo světlou výšku vozu podle váhy a příslušné části okruhu. Však také Nigel Mansell suverénně vyhral v roce 1992 titul. A také proto FIA veškeré podobné "aktivní" prvky zakázala.
Provést změnu v nastavení vozu by teoreticky šlo provést během pauzy při pitstopu, když se auto nepohybuje. Ale za tři vteřiny, jak dlouho samotný pitstop trvá, lze upravit světlou výšku vozu jen obtížně a už vůbec to není možné mezi kvalifikací a startem závodu. To je v rámci pravidel Parc Fermé zakázáno.
Pokud tým zvládne měnit světlou výšku auta během víkendu, v cíli závodu to může činit řádově sekundy. A soupeři Red Bullu jsou přesvědčeni, že rakouský tým vymyslel něco výjimečného.
Otevřeně o tom začali hovořit například šéfové McLarenu a Mercedesu, Martin Whitmarsh a Ross Brawn.
Whitmarsh hovořil o tom, že v kvalifikaci, kdy je auto velmi lehké, škrtají monoposty Red Bullu o zem. Se zákazem změn v nastavení auta se ptá, jak je možné, že se to neděje na startu závodu, kdy je auto zatíženo velkým množstvím paliva?
"Máme důkaz, že existují systémy kontroly světlé výšky, o kterých jsou ostatní přesvědčeni, že jsou zakázané," řekl televizi BBC Whitmarsh.
Světlé výšce vozu lze pomoci úpravou tlaku v pneumatikách, což je změna povolená v režimu Parc Fermé. Ale na zavěšení se normálně sáhnout nesmí. Jak systém přesně funguje, není jasné. Někteří mají za to, že funguje na principu západky, která zajistí, že auto se nezvedne víc, než je s ohledem na interakci auta s povrchem vozovky nutné. To by fungovalo pro přechod z kvalifikace ke startu závodu. Jak by ale takový systém fungoval v průběhu závodu, kdy je naopak nutné auto postupně snižovat, zůstává záhadou. Leda by inženýři přišli s myšlenkou, že by se světlá výška auta začala redukovat, pokud by po nějakou dobu k interakci s povrchem vozovky nedošlo - jakási forma interpolace.
"Myslím, že budeme muset požádat [technického delegáta FIA] Charlieho Whitinga o upřesnění," řekl Ross Brawn z Mercedesu.
Samotný Red Bull ústy šéfa Christiana Hornera jakékoli podezření z porušení pravidel odmítá.
"Mohu vám garantovat, že vozy Red Bullu nejsou žádným takovým systémem vybaveny," řekl Horner, který se navíc do svých soupeřů opřel. A to poté, kdy Lewis Hamilton před víkendem vyjádřil přesvědčení, že po úspěšné sezoně Mark Webber odejde z F1, a Ron Dennis z McLarenu obvinil Red Bull, že nemá dostatečně velké palivové nádrže (ačkoli za Vettelovy problémy v Bahrajnu mohla vadná zapalovací svíčka):
"V McLarenu se dějí divné věci," řekl Horner. "Nejprve Lewis dělá manažera Marku [Webberovi], Ron [Dennis] má zato, že máme potíže se spotřebou a teď Martin [Whitmarsh] soudí, že máme systém kontroly světlé výšky."


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byly jste v roce 2009 na závodech Moto gp v Brně.

Ano
Ne

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Dvě kola, 300 km v hodině, každý sám za sebe,
16 okruhů na 5 kontinentech.

Profily jezdců, kteří chtějí být stále rychlejší. Slova mechaniků, lékařů a dalších, bez kterých by to nikdy nedokázali. Dech beroucí závody, pády, vítězství i prohry.

Pro motorkáře zřejmě povinná záležitost, pro ty ostatní zajímavé nahlédnutí do světa rychlých strojů. Poznejte nehrané napětí, karamboly a touhu po vítězství.

( Moto gp v zajetí rychlosti )